Z komunismu zůstal KSČM jenom název!

V roce 1848 zakládali Marx s Engelsem Komunistickou stranu jako stranu revoluční, jejímž programem byla změna společenského řádu odstraněním bezohledného a hrabivého kapitalismu a jeho nahrazením společenským řádem, který má s osvobozením proletariátu osvobodit celou společnost. V předmluvě k vydání Manifestu komunistické strany z roku 1872 napsali, že od jeho prvního vydání se politické a hospodářské poměry změnily a že tehdy navrhovaná revoluční opatření z konce II. oddílu jsou zastaralá.

 Již po Marxově smrti, sociální demokracie založila v roce 1889  II. Socialistickou internacionálu, která pod vlivem Karla Kautského program revoluční cesty opustila a nahradila jej parlamentním bojem za reformy kapitalismu, zlepšující životní podmínky  dělnictva – tj. politikou reformismu. Tuto politiku praktikovala i Čs. soc-dem. strana dělnická za I. ČSR. Dnešní ČSSD již nelze považovat za stranu dělnickou, ale je to jen levicová strana buržoazní.

 KSČM dnes přejala štafetu prvorepublikové sociální demokracie a dala se také na cestu reformismu a zaujala postavení strany mírného pokroku v mezích zákona (nutno podotknout:  v mezích Ústavy ČR z roku 1992 a zákonů buržoasie a velkokapitálu).

 Na semináři SPaS dne 14. 9. 2017 na téma Co je v sázce v těchto volbách, to demonstrovali místopředseda ÚV KSČM Josef Skála a Lubomír Lédl. Nějak přehlédli, že ve volbách jde především o podíl na politické moci, kterou jedině lze zmiňované reformy prosazovat. Místo toho vysvětlovali volební program KSČM v prosazování dílčího vylepšování dnešního režimu České republiky, směřujícího k všeobecnému úpadku.

Všichni soudruzi z KSČM nějak „zapomněli“, že cesta jejich politiky by měla vést ke zvýšení jejich zastoupení v PS, kterého je možno dosáhnout pouze přitažení jejich voličů konstruktivním, realistickým a atraktivním programem, požadujícím vyšší účast lidu – občanů na politickém rozhodování o osudu jejich republiky.

 Já, jako nestraník, ale přesvědčený marxista, jsem již na začátku tohoto volebního roku vyvinul iniciativu, ve které jsem navrhl KSČM obsah takového volebního programu, jaký zmiňuji.  Očekával jsem, že mne soudruzi pozvou k debatě o něm a k případné spolupráci. Po delší výměně názorů e-mailovou poštou se zcela odmlčeli, v diskusi nepokračovali a šli dále svojí (podle mne slepou) cestou. Je proto zřejmé, že KSČM se smířila s vítězstvím globálního neoliberálního kapitalismu, a v našich podmínkách s pouze reformistickým programem.

 To vyhovuje jen „soudruhům“ z aparátu strany, senátorům a poslancům PS i EU, kteří si ze strany udělali politickou živnost, která je slušně živí. KSČM se tak přiřadila k buržoasním parlamentním „zájmovým stranám“ (– die Interessenparteien podle Misese), které já nazývám obchodními společnostmi typu s.r.0, společnostmi s ručením nulovým! Proto také není divu, že při každém rozhodování ve Sněmovně o zvýšení poslaneckých požitků, hlasuje klub KSČM vždy pro, spolu s celou tou poslaneckou čeládkou, včetně fašizujících okamurovců!

 15.9.2017

Zdeněk Tinkewitz