Kritici přímé demokracie nevědí, o čem mluví!

Jsou dva druhy kritiků přímé demokracie.

První, příživnická „třída“ politiků a jejich kmotrů, která (oprávněně) v ní vidí ohrožení své třídní nadvlády v tzv. „parlamentní demokracii“, která je ve skutečnosti oligarchickou vládou hrstky profesionálních politiků, kterým je politika výnosným špinavým džobem a jejich klientů, hrabivých „podnikatelů“, kteří bohatnou z nepoctivých „obchodních“ praktik, založených na korupci a vylobovaných „zákonech“.

Druzí jsou naivní a politování hodní „vzdělanci“ – všeználkové, kteří nemají vlastní erudici a názor, „intelektuálně“ plují v hlavním proudu a papouškují odposlouchaná „moudra vědců“ placených vládnoucí oligarchií.

První i druzí většinou straší veřejnost vládou luzy, která nechce pracovat a mít se při tom dobře. Luzy, která požaduje pouze „chléb a hry“. Již Aristoteles takovou vládu lidu nazýval ochlokracií a považoval ji za demokracii zvrhlou, s čím lze souhlasit.

Ale dnes jsme ve vývoji lidské společnosti o více než 2000 let dále. Nebereme rozum jen z Aristotela, ale máme velmi propracované principy přímé demokracie pro lidstvo 21. století. Jsou to analýzy a projekty, provedené a vypracované celosvětovým hnutím špičkových odborníků z mnoha oborů, které vycházejí z komplexní znalosti stavu lidstva v současném globalizovaném světě.

Konkrétně se zde budu reagovat na údajnou hrozbu vlády luzy.

Racionalizací rozhodování v přímé demokracii se velmi důkladně věnoval (nejen on jediný!) již zesnulý německý profesor Peter C. Dienel v knize Die Planungszelle – Plánovací buňka – česky: nakladatelství BELZA, Krásná Lípa 2008. Tam se předpokládá, že veřejné problémy se, buď z iniciativy státního aparátu, anebo z iniciativy občanů (např. formou petice) projednají v plánovací buňce, složené ze zástupců státního aparátu a jakési „poroty“, vybrané z občanů. Nalezená řešení (jediné nebo alternativní) buď státní aparát realizuje přímo, nebo je předloží veřejnosti k referendu. Tento proces může probíhat na všech úrovních podle tzv principu subsidiarity, tj. vždy na úrovni, které se problém týká. Tedy v obci, kraji, či celém státě. V SNR takové buňky již úspěšně pracují, zatím jen na úrovni řešení problémů regionálních.

Také v Česku pracujeme na konkretizaci mechanismů přímé demokracie. Mimo jiné, bylo vypracováno několik návrhů tzv Občanské ústavy ČR, které jsou založeny na principech přímé demokracie a které požaduji, aby ústava byla povinně přijímána a upravována pouze na základě všeobecného referenda (tak to požadoval již Montesquieu a tak to po desítky let platí ve Švýcarském spříseženstvu a v Lichtenštejnsku).

Dále ještě připojuji krátký výňatek z Občanské ústava ČR, týkající se této problematiky.

Příprava referenda

Článek 163

(1) Návrh usnesení referenda a formulace otázky/otázek pro hlasující ve všech typech referend musí vycházet ze záměru, který sleduje předložená iniciativa vlády, sněmovny nebo občanské iniciativy.         

(2) Záměr musí být důkladně a odborně diskutován dále definovaným způsobem dle Čl. 164 a po diskusi zpracován, třeba ve více variantách do paragrafového znění. Teprve takto připravené usnesení a otázka/otázky musí být předloženo k referendu.

Článek 164           Zpracovatelské (plánovací) týmy

(1) Pro projednávání záměru a konečné formulace usnesení jsou příslušné orgány státní správy vždy povinné sestavit a jmenovat Zpracovatelský tým na úrovni správy, které příprava a přijetí usnesení přísluší; tj. na úrovni vlády ČR, Kraje nebo Obce.

(2) Orgán státní správy deleguje do zpracovatelského týmu své odborníky z oboru záměru v počtu min. 3 a max. 10 zástupců.

(3) Současně se zveřejněním v Úředním listu, krajskou nebo obecní vyhláškou a současně inzerátem ve třech nejrozšířenějších denících (celostátních, krajských a obecních) příslušný orgán vyzve občanské organizace, aby do zpracovatelského týmu přihlásili své reprezentanty a všechny občany, aby se přihlásili i individuálně. Ze všech přihlášek občanských organizací a občanů se potom vylosují (minimálně 3 a maximálně 10) občanští zástupci do zpracovatelského týmu. Počet zástupců státní správy a zástupců občanů musí být shodný.

(4) Příslušný orgán státní správy potom do 30 dnů připraví pracovní řád týmu, periodicitu a místo jeho zasedání, financování potřebných expertiz, služeb, materiálových potřeb, cestovného apod.

(5) Občanští členové týmu zásadně pracují v týmu ve svém volném čase a nejsou za tuto práci nijak honorováni. V nutném případě pořádající správní orgán pro ně u zaměstnavatele vyžádá neplacené pracovní volno podle Zákoníku práce a uhradí jim ušlou mzdu.

(6) Zpracovatelský tým nakonec své práce buď:

a. jednomyslně vydá jeden návrh paragrafovaného znění usnesení, nebo

b. více variant

(7) Příslušný orgán státní správy musí návrhy zveřejnit podobně jako v (3) a vyzvat občany k podání připomínek do 30 dnů od zveřejnění. Potom zpracovatelský tým připomínky do 30 dnů znovu projedná a vydá jeden konečný návrh usnesení, přijatý prostou většinou z celého počtu členů týmu.

(8) Poté orgán státní správy vyhlásí konání referenda a také je plně zorganizuje.

Článek 165           Platnost výsledku referenda

Po schválení referendem se stává usnesení platným a závazným.

18.12.2012