Co způsobili na Kypru chamtiví bankéři a co jim zkorumpovaná vláda strpěla

Kypřany není třeba litovat, zavinili si vše sami a je otázkou, má-li jim EU pomáhat nebo je nechat zbankrotovat. Největší vinu nesou samozřejmě chamtiví a zcela nezodpovědní bankéři. V druhém sledu je kyperská vláda, která jim k tomu vytvářela podmínky, zajisté že nikoli zadarmo. Společně založili svojí ekonomiku na nečistých kšeftech s penězi. Podobně jako mnohé jiné malé a trpasličí státy (Nizozemí, Irsko, pobaltské prosovětské republiky, Lucembursko, Island, Bahamy, Seychely, malé britské ostrůvky atd.) udělali z Kypru „daňový ráj“ a nechali tam vybujet plejádu podvodnických bank, které za tučnou provizi pomáhaly okrádat jiné státy o daně a bezostyšně praly špinavé peníze z kšeftů multimilionářů a nadnárodních monopolů. Aby maximalizovaly rentu z depozit svých klientů, dividendy svých akcionářů a bonusy pro své manažery, pouštěly se banky do stále hazardnějších obchodů. Pro domácí klid, vláda i banky drobty ze svých zisků podplácely kyperské občany populistickou hospodářskou politikou. Občané tak mlčeli, protože z výnosů kyperského daňového ráje jim také „kapalo“. Vlastně se tak nechali bankéři a vládou korumpovat. Nechali je vládnout a okrádat cizí země daňovými úniky jejich největších boháčů (od nás p. Bakaly, Kellnera atd.)

Kyperská vláda nyní, za cenu „vyvlastnění“ části vkladů nejbohatších klientů tamních bank, získala záchranný balík peněz od Evropské unie a vyhnula se státnímu bankrotu. Při tom uniklá zpráva německé tajné služby (BND) tvrdí, že kyperské banky „sedí“ na 23 miliardách dolarů černých ruských peněz. Server testorenepit.com v této souvislosti poukázal i na listopadovou pomoc Kremlu směrem ke Kypru ve výši 2,5 miliard dolarů, která měla zřejmě tajné fondy ruských oligarchů pojistit.

Posledním nápadem kyperského presidenta, jak řešit zadluženost Kypru, je skončit s omezováním hazardu a do tří let vybudovat sítě heren a kasin pro bohatou mezinárodní klientelu. Zcela v „osvědčeném“ kyperském stylu, jak bez práce naplnit státní pokladnu!

Z toho všeho je zřejmé, že problematické kroky, které zvolil „Brusel“ k „vyřešení“ kyperského státního bankrotu, nejsou výsledkem ekonomického realismu, ale že vychází z čistě politických pohnutek udržení eurozóny, jako východiska k federalizaci Evropy za každou cenu.

2.4.2013