Státní energetická koncepce – SEK

Měsíčník ELEKTRO ve třech následujících pokračováních přinesl informaci o práci NEK – Nezávislé energetické komise. Tu zřídila Topolánkova vláda, aby čelila mnohohlasé kritice, že nemá energetickou koncepci, která by komplexně řešila problematiku strategického zabezpečení energie v ČR, tj. z hledisek dlouhodobého zabezpečení primární energie, disponibilních zdrojů domácích a zahraničních, energetické náročnosti a efektivnosti spotřeby energie pro tvorbu HDP, diverzifikace energetických zdrojů s ohledem na ceny energií, včasnost výstavby nových zařízení pro výrobu, dopravu a skladování energií, bezpečnost jejich dodávek atd.

Komise měla být nezávislá, složená z expertů, delegovaných nepolitickými, všeobecně respektovanými institucemi vládními i nevládními. Do čela byl postaven president AVČR prof. Pačes.

Komise, která chtěla zachovat a projevit maximální objektivitu a zohlednit často protichůdné názory na volbu SEK, zpracovala výsledky své práce do několika scénářů, aniž by některý z nich výrazně preferovala.

Ale již částečné výsledky práce komise se nelíbily různým zájmovým skupinám z politických, vládních, podnikatelských a aktivistických okruhů a ty si na vládě vynutily zřízení dalšího „nezávislého“ orgánu – Oponentní rady (OR), která měla za úkol vypracovat oponentní posudek.

O tomto posudku referuje poslední část seriálu v ELEKTRO 4/2009.

Jak byla při sestavování NEK prezentována snaha o její nezávislost, tak při sestavování PR byla snaha o její nezávislost ostentativně ignorována. Předsedou rady byl jmenován vládní úředník a neodborník v energetice  Ing. Pavel A. Stehlík, MBA, navíc místopředseda dozorčí rady společnosti Severočeské doly a.s., která je na energetické koncepci mimořádně zainteresovaná. Je to občany přímo urážející očividné porušení pravidel o střetu zájmů. A takto sestavená OR si ještě drze dovoluje obviňovat NEK, že nebyla nepolitická a nezávislá. Jistě, absolutně nepolitická, ani nezávislá nemůže být žádná skupina lidí, ale v tomto případě platí, že – (Větší) zloděj volá: Chyťte (menšího) zloděje“.

Chybou NEK asi bylo, že do jejího čela byl jmenován vědec a akademik, navyklý na úzkostlivé dodržování objektivity a variantnosti řešení, ale málo znalý projednávané věcné problematiky a zájmů subjektů v této výrobní a obchodní oblasti a nezkušený v jejím managementu.

Některé výhrady OR lze považovat za oprávněné tam, kde jsou argumentace NEK diskutabilní a zřejmě vynucené tlakem vládních i nevládních ekologických maximalistů (odepsání zásob uhlí, zachování limitů jeho těžby, moratorium na jaderné zdroje ap.).

Ale další výhrady jsou evidentně vypracované na objednávku politiků a zainteresovaných podniků. Zcela zřejmá je objednávka odpůrců unijní politiky EU a zastánců nacionálního protekcionismu. Nezapomíná se ani kladně vyjádřit o iniciativách (ne)slavného dua kverulujících euroskeptiků, presidentů Kaczynskiho a Klause. V Závěru oponentní posudek zveličuje ohrožení ČR ze strany Ruska a zásluhy Topolánka a Římana při řešení „plynové krize“, a zároveň zamlčuje zásluhy EU a bagatelizuje záruky EU v celoevropské energetické koordinaci a strategické bezpečnosti.

Z uvedených důvodů je nutno považovat výsledky práce jak NEK, tak OR za prakticky nepoužitelné a nevytvářející seriózní základ pro vypracování SEK, naléhavě nutné pro nejrychlejší zahájení realizačních kroků.

Snad současná vládní krize a po ní omlazená poslanecká sněmovna a (snad) silnější vláda bez pana Bursíka, budou moci vyhlásit komplexní a racionální SEK a zahájit její rychlou realizaci.

28. března 2009