Papež a církev klamou důvěřivé

Máme za sebou veliký spektákl papežovy návštěvy a můžeme jej v klidu zhodnotit. Papež  byl u nás na oficiální státní návštěvě na pozvání presidenta republiky. Měli bychom se zeptat, jaký tato návštěva měla smysl a účel. Proč president zve papeže do země, kde se ke katolické církvi úředně hlásí jen asi třetina dospělých občanů a z nich víru opravdu praktikuje jen zlomek a kde čtyřicet procent občanů jsou ateisté? Důvod je politický. V západním světě jsou totiž křesťanská náboženství a církve významnou ideologickou oporou konzervativních sil v jejich politickém zápasu se silami socialistickými. I když v jiných rozměrech a konkrétních formách jde stále o totéž, co proklamovali Marx a Engels již v roce 1848 v Komunistickém manifestu. Dovolím si jej parafrázovat pro dnešní dobu: Světem (stále ještě) obchází strašidlo socialismu. Ke svaté štvanici na ně se spojili všechny mocnosti starého světa – papež i vládci, politici i boháči … Papež a církev byli a jsou vhodnými a ochotnými spojenci vládců.

Mělo nás překvapovat, proč papeže pozval president Klaus, který se vždy prezentoval jako pragmatik, který nevěří na transcendentní boží moc, ale jen na materialistické slepé síly trhu, ovládaného lidským egoismem. Myslím, že nevíra v transcendenci mu zůstala, ale že neváhá pragmaticky využít víru a zbožnost méně vzdělaného lidu pro jeho snadnější politické ovládání a ekonomické využívání. Papež a jeho kardinálové, biskupové a teologové horují pro víru a z ní vyplývající etiku a morálku. Pro Klause v minulosti byly vždy tyto fenomény (a možná dosud jsou) jen třešničkami na dortu fungující tržní ekonomiky. Mohu připomenout vánoční televizní summit presidenta Havla, premiéra Klause a českého primase Vlka v prosinci 1995, kdy Klaus v tomto smyslu oponoval idealistickým tezím ostatních dvou účastníků. Tehdy jsem k tomu napsal článek pod titulkem Vánoční summit 95 a nabídl jej k publikaci v PRÁVU, ale byl odmítnut. Klausova nenadálá zbožnost by mohla také být prvním příznakem nastupující stařecké senility. I to se stává. Vždyť i sršatý stalinista Gustáv Husák si prý před smrtí vyžádal poslední pomazání!

Zadlužený český stát a apoštolská katolická církev uspořádali honosné slavnosti za desítky milionů korun v době světové hospodářské krize vyspělých zemí a hluboké bídy zemí zaostalých, kdy stamiliony lidí strádají nedostatkem nejnutnějších životních potřeb. Papež, hlava křesťanské církve, které údajně Kristus dal do vínku vlastní materiální chudobu a službu trpícím a potřebným, místo obdarovávání chudých vydává miliony na nákladný život svůj a svého dvora. Čím se tedy odlišuje od středověkých papežů, chtivých světské moci, bohatství a tělesných rozkoší, kteří kupčili s odpustky. Proto pávem na sešlost ve Staré Boleslavi přinesli potomci husitů transparenty s nápisy PAPEŽ = ANTIKRIST! Důkazem toho, že víra a omračující církevní rituály slouží k vymývání mozků a slepé poslušnosti věřících, bylo organizované fanatické skandování. Skupina mladých lidí mnohokrát opakovaně skandovala cosi jako: „Petr je skála“, což silně připomínalo nekonečné frenetické skandování zfanatizovaných komunistů: „Ať žije soudruh Stalin“ nebo „Ať žije KSČ“.

Papež, původem univerzitní teolog a idealistický filosof Ratzinger, přesvědčoval ve svých kázáních prostý lid, ale zejména akademické osoby a hodnostáře, aby odmítali poznatky pozitivních věd a rozvíjeli idealistický světový názor, založený na víře a vštěpovali jej i mládeži. Nabádal je, aby se ve výkladu světa vrátili snad až do období středověké scholastiky, před Kopernika, Galilea a Newtona. Jak by to bylo opět pohodlné a krásné, kdyby nad placatou Zemí a za nebeskou bání nebyl žádný nevyzpytatelný vesmír, ale jen nebe, zabydlené anděly, svatými a spasenými křesťany, prožívajícími společně blaženost na věky.

30.9.2009