Vyššími daněmi z příjmu a spotřebními proti cykličnosti tržní ekonomiky

Vězíme po krk v historicky největší ekonomické krizi kapitalistické ekonomiky. Všichni koryfejové oficiální ekonomické vědy se shodují na tom, že cykličnost ekonomiky je její inherentní vlastností, které nelze žádným způsobem zabránit a s níž se musí lidstvo (hlavně ti postižení chudáci) smířit. Jakékoli preventivní regulační snahy prý musí situaci ještě zhoršit. Tvrdí např., že Rooseweltův New Deal ve 30. létech minulého století byl chybný a že tehdejší celosvětovou hospodářskou krizi jen prodloužil.

Nazval jsem tento názor oficiálním. Vedle něj však existují názory „nefatalistické“, které nabízejí schémata takového usměrňování ekonomiky, aby se vyvíjela bez hlubokých cyklických propadů. Při tom nemá jít o socialistickou plánovanou ekonomiku, ale o ekonomiku liberálně-tržní, usměrňovanou jen legislativními ekonomickými nástroji (Miloš Pick – Stát blahobytu) – Grimmus 2009¨). Zejména optimálním systémem daní, určováním a kontrolou veřejných výdajů a ochranou regulérnosti trhu všech výrobních činitelů.

Na toto téma jsem í já v minulosti publikoval řadu textů. Proto nyní nepřicházím s absolutně novým názorem. Jsem stále přesvědčen, že cykličnost kapitalistické ekonomiky vždy byla a je vyvolávána především ekonomicky iracionálním, příliš nerovným rozdělováním společenského produktu (Viz mé webové stránky trinkewitz.cz – Ekonomie 2005 – Vítězná sociální spravedlnost. Text vyšel také v EURO 49/2005 s titulkem: Spontánní spravedlnost nestačí, nebo trinkewitz.blog.idnes.cz  z 8.3.2009: Nepoučitelní).

V nynější předvolební době přišla ČSSD se souborem Opatření ČSSD proti ekonomické a finanční krizi. Ne se všemi těmito návrhy souhlasím. Konkrétně ve 3. bodu tohoto souboru navrhuje progresivní zdanění příjmu fyzických osob, které je podle mého mínění klíčové, ale u ČSSD nedostatečně důrazné. Dalšími kroky k racionálnějšímu rozdělování společenského produktu by mělo být zvýšení daně z kapitálových zisků právnických osob a zavedení vysokých spotřebních daní u ekologicky škodlivých produktů, přepychového zboží a služeb a také u všech produktů, poškozujících fyzické a duševní zdraví lidí.

Uvedu zde návrh na vyměřování daně z příjmu fyzických osob, který jistě vyvolá bouřlivý odpor konzervativních a post-neoliberálních dogmatiků a multimilionářů. Pokřik o olupování úspěšných sociálním státem. V mé citované literatuře jsem, myslím dostatečně, vysvětlil, proč je kapitál povinen a ve vlastním zájmu nucen, odevzdávat vyšší část ze svého zisku na veřejné investice a služby a nebudu to zde opakovat.

Můj návrh vyměřování daně z příjmu fyzických osob je jenom schématem, které reflektuje dnešní situaci v ČR. Číselné hodnot nelze považovat za rigidně požadované, ale jen za příklad, osvětlující princip konstrukce této daně. Vyměřování daně vychází z měsíčního hrubého příjmu na osobu v domácnosti plátce.  Do počtu členů domácnosti by se započítávaly děti ve věku od 3 do 18 let (mladší by dostávaly sociální podporu). Odpočet z daňového základu na každé dítě by měl být zvýšen na cca 18.000 Kč/rok a daňové přiznání by podávali manželé společné.

Daň z příjmu fyzických osob

Kontinuálně progresivní daň by se vypočítávala podle následujícího vzorce, až do horního limitu 95%. Koeficienty vycházejí ze zadání, že daň má být nulová při HPMO = 5000 Kč
(log 3,7) a dosahovat limitu 95% při HPMO = 20 mil. Kč (log 7,3).

%DPFO = 26 . ( log HPMO – 3,7 )

Kde

            %DPFO          je daň z příjmu fyzických osob v %

            HPMO           je hrubý měsíční příjem na osobu v domácnosti v Kč

Vyjádřeno slovně:

Při HPMO 5.000 Kč je daň nulová. Potom roste lineárně s logaritmem HPMO až do limitu 95% a dále je konstantní.

 graf

 

 

Daň z kapitálových zisků právnických osob

Dosud jsou kapitálové zisky právnických osob daněny pouze 15% sazbou ze samostatného základu daně podle § 20b, na rozdíl od 20% zdanění zisků z jejich obchodní činnosti. Dividendy, úroky a zisk z obchodu s cennými papíry, inkasované právnickými osobami se sídlem mimo naší republiku, většinou od nás odcházejí s malým daňovým efektem pro státní rozpočet ČR. Z těchto důvodů by zdanění příjmů z kapitálového majetku mělo být vyšší, alespoň 30% ze samostatného základu. To by také vedlo akcionáře ke snížení výplat dividend a směrování zisku do investic a zvyšování aktiv a vlastního jmění obchodních společností.

Limitování daňově uznávaných nákladů na reklamu a propagaci

Dosavadní praxe vede k hypertrofii reklamy, jejíž rozsah je již dávno za hranicemi racionality. U některých produktů tvoří náklady na reklamu podstatnou část produkčních nákladů a zcela neodůvodněně zvyšují jejich prodejní cenu. Obrovské finanční prostředky, placené mediím všeho druhu, jsou podhoubím, ze kterého vyrůstají jedovaté plody. Zejména komerční televize prokládá placenou reklamu lákadly primitivní zábavy – seriály pokleslé komiky, katastrofickými fimy pro tvrdé muže nebo limonádovými příběhy pro dámy, krutými pohádkami pro děti i dospělé, astrologickými apod. seancemi, obscénnostmi, násilím a perverzí všeho druhu. Do tohoto výčtu patří i uměle vytvářené kulty profesionálního sportu, pozlátkové showkultury a životního stylu společenské smetánky.

Zavedení a zvýšení spotřebních daní u škodlivých a přepychových produktů

Začněme u produktů, které dnes již zdaňovány jsou, ale nedostatečně.

Některé legálně nabízené a obchodované spotřební produkty jsou škodlivé individuálnímu zdraví. Jsou to různé „měkké“ drogy jako je alkohol nebo tabák. Málo zdaněné jsou „drogy“, které deformují společenský status jedince a ohrožují zdraví společenského života. Jsou to produkty a služby, zaměřené na hédonistické sklony morálně labilních skupin lidí (zejména mládeže), na které se cílevědomě zaměřuje většina reklamy. Erotická a pornografická produkce, propagace pavědeckých ideologií a nauk, mediální produkce oslavující perverzi, násilí, nacionalismus, xenofobii nebo rasismus a jejich šíření televizní, filmovou, internetovou a tiskovou cestou a kopiemi na záznamových nosičích. Je to také celý šoubyznys s podobnými produkty, včetně zprofesionalizovaného a zprivatizovaného sportu, založeného na korupci a dopingu. Všechny tyto „produkty – drogy“ by měly být silně zdaněny spotřební daní a v žádném případě jakkoli dotovány z veřejných prostředků.

Vysokou spotřební daní by měly být zatíženy i produkty, které kdekoli a jakkoli poškozují životní prostředí. Dosud jsou to hlavně uhlovodíkové pohonné hmoty pro vozidla a pracovní stroje, ale je třeba zdanit i ty produkty, které jsou zdroji dalších „znečištění“ životního prostředí hlukem a vibracemi, prachem, dýmem, zápachem atd.

Výrazným negativním důsledkem neracionálně vysoce nerovnoměrného rozdělování společenského produktu je životní styl zbohatlíků a „úspěšných podnikatelů“. Do této skupiny nelze šmahem zařadit všechny bohaté a úspěšné lidi. Řada i těch nejúspěšnějších žije přiměřeným občanským životem, věnuje se přednostně dalšímu rozvoji svých podniků a neváhá poskytovat finanční prostředky a hmotnou pomoc charitativním a veřejně prospěšným projektům (světovým příkladem je Bill Gates). „Zbohatlíci“ s nižší morální a intelektuální integritou se však vyžívají v extravagantním předvádění svého bohatství. Zejména nákupem těch nejdražších produktů jako luxusních automobilů, jachet, šperků, uměleckých děl, vyhledáváním nejdražších požitků, služeb atd. Veškerý tento přepych by měl být zdaněn spotřební daní, řádově několika desítek % (třeba i progresivní sazbou). To by jim určitě neznemožnilo užívat si svého bohatství, ale odčerpalo by to z něho prostředky na prospěšné veřejné výdaje, které by zvýšily poptávku po výrobcích a službách a tím posílily ekonomiku státu.

___________________________________________________________________________

 

Porovnejme, co o tom říká

R.B.Reich     

SLUŠNÁ  SPOLEČNOST

Kritika soudobých postindustriálních globálních USA

Moraviapress Břeclav, 2003 – výbor článků

Volný trh a deregulace, str.16

RBR zde správně říká, že „volný trh“ je čistou fantazií, že nebyl stvořen bohem, ale jeho pravidla v každé zemi definují „lidské“ zákony, které na objednávku těch, kterým slouží

JÁ:                                                                                           (buržoasii, majetkové oligarchii).

Navrhuje zdanit Wall Street, tj. zisky ze spekulativního obchodu s cennými papíry

(Iacocca > riders-nájezdníci).

Příjmové nůžky se rozevírají v důsledku zavádění moderních technologií. Str. 25.

(Počítače, internet, mobily, atd.  Jediné řešení: superprogresivní zdanění osobních příjmů).

 

Reichovo rozdělení občanů:  

symboličtí analytici   – draze prodávají svojí invenci a výjimečnost (je jich početní zlomek a
konzumují většinu nadhodnoty,

zaměstnanci služeb   – služby nelze „vyvézt“ do lacinějších zemí a proto si udržují slušný
podíl na přidané hodnotě,

výrobní zaměstnanci – je jich většina a dostávají nejmenší podíl z přidané hodnoty, jejich
mzdy stále klesají, dostávají se do pasti bídy, z níž není úniku.

Snižování daní z příjmu prospívá bohatým a ubírá chudým. B.Gates zaplatí svojí daň z příjmu již několik minut po půlnoci 1. ledna.  Str.27.  … Bush jr.  je blbec.

Posilování nabídky, str.122, Peníze ponechané boháčům nezůstanou v USA, ale investují se ve 3.světě a Američané se dále šíře a hlouběji pauperizují.

Obecně  je  to  správný  trend,  ale špatné  pro  Američany. Ale jen tak se může 3.svět dotáhnout na svět bohatý. Ale mělo by to být postupné a hlavně na úkor boháčů).

Sociální výdaje (racionální) nejsou společenskými náklady, ale investicemi do nejdynamičtějšího kapitálu – lidského.  ZBROJENÍ neřeší nic, jen krizi prohlubuje.

Základní chyby občanů USA:

  1. Popírání,       že USA jsou v krizi
  2. Zavírání očí. Já se mám dobře a chudí si to zavinili sami.
  3. Rezignace.     Vidím to, ale nemohu to ovlivnit.

RBR nabízí řešení:

vůdcovství – každý stále a všude musí vést své okolí k občanské aktivitě v boji za nápravu.

 

8. ledna 2010