Přímá volba presidenta – proč ano!

Vážím si redaktorů PRÁVA, kteří se nebojí „plout proti proudu“ prodejné novinářské většiny. Většina novinářů je v každém režimu služebnickou vrstvou, která má Havlíčka „jen v hubě“, ale tancuje podle taktovky svých chlebodárců. Mezi publicisty PRÁVA vpadl v sobotu 27. listopadu do ringu akademický ústavní expert, pan JUDr. Mgr. Jan Wintr PhD s kritikou požadavku na přímou volbu presidenta republiky. Z pozice „ústavoprávní vědy“ líčí přímou volbu jako hrozbu pro jeho posvátnou „parlamentní“ demokracii. Ani slovíčkem se nezmiňuje o jejích nedokonalostech a tím méně o přednostech alternativní demokracie přímé. „Račte prominout, při jeho vzdělání“ a povinné vědecké objektivitě to udělat měl. Abych se dozvěděl, odkud vítr věje, nahlédl jsem do internetu, abych poznal páně Wintra „background“. Tam to všechno je. Sám se hlásí k liberalismu, ale nikoli upřímnému a filosofickému, tak jak jej v moderní době definoval Ludwig Mises, ale k jeho úpadkové neoliberální, čistě ekonomické formě. Tato ideologie (na rozdíl od Misesovy filosofie) není liberalismem, ale pravicovým ultrakonzervatismem. Pan Wintr totiž patří do okruhu Václava Klause a jeho CEP (Centrum pro ekonomiku a politiku – Weigl, Steigerwald a pod.), což je přesněji centrum dogmatického neoliberalismu, anti-evropanství a čecháčkovského nacionalismu. Ale k věci. Dovolím si projít některá tvrzení bez důkazu, z článku JUDr. Wintra – Proč nemít přímou volbu.

První je tvrzení, že přímo zvolený president může vyvolat těžkosti ve fungování parlamentní demokracie. To je z hlediska jejích zastánců obava oprávněná. Protože jejich parlamentní demokracie je „eldorádem“, skutečným zlatým dolem partají a jejich klientů, praktikujících politiku pouze k jejich prospěchu na účet celonárodních zájmů.

Přímo zvolený president prý bude rozkládat parlamentní většinu vládní koalice. Ale právě tato možnost je argumentem pro jeho přímou volbu. S ní by měly být zvýšeny jeho pravomoci a cílově by měl převzít některé funkce dnešního senátu, který by měl být zrušen. Konkrétně by měl disponovat absolutním zákonodárným vetem, které by sněmovna nemohla přehlasovat. Současně s tím by po takovém vetu muselo povinně následovat celostátní referendum. Při souhlasu voličů by veto platilo, při nesouhlasu by president musel odstoupit (viz příklad de Gaula). Také by musel být zaveden systém impeachmentu – odvolání presidenta.

Wintr chválí dnešní situaci, kdy president je exponentem vládnoucí parlamentní většiny. Ale jako ústavnímu právníkovi a zastánci demokracie by mu mělo vadit, že se tím porušuje jedna ze záruk demokracie, nezávislost moci vládní a zákonodárné. President, zvolený lidem, podle ústavy zdrojem vší moci v demokratickém státě, by měl být přísně nadstranický a plnit přísahu, že bude konat vždy jen v zájmu republiky a jejího lidu (a nikoli v zájmu právě vládnoucí koalice prospěchářských partají). Příkladem by nám měl být nezapomenutelný president Masaryk. I když i jeho se partaje (pětka) ústavou snažily odstavit od politické moci, dokázal jim vzdorovat svými zásluhami o stát, morální integritou a charismatem a vést republiku po cestě k demokracii, právu a slušnosti.

Alternativou k degenerované parlamentní demokracii je demokracie přímá. V ní je přímá volba presidenta a všech „presidentů“ nižších stupňů (hejtmanů, starostů, soudců, policejních hodnostářů) jen jedním, nikoli základním prvkem. Jejím hlavním atributem je maximální účast občanů na formulování a uskutečňování politiky na všech úrovních státní struktury. Ústavou a zákony zajištěná legislativní i exekutivní občanská iniciativa, princip subsidiarity – výkonu moci na nejnižší možné úrovni, fakultativní a obligatorní referenda na místní až celostátní úrovni. Přímá volba zastupitelů v jednomandátových obvodech a jejich odvolatelnost voliči. Proti těmto cílům vedou dnešní partaje tvrdý odboj a jejich dosažení je „během na dlouhou trať“. A tak nejbližším uskutečnitelným krůčkem k přímé demokracii by měla být alespoň přímá volba presidenta a posílení jeho pravomoci, vycházející z celonárodního mandátu.

30. listopadu 2010