Protokoly siónských mudrců

Lavinovitý růst světové populace, celosvětová devastace přírody bezohledným rabováním všeho jejího bohatství, projevující se zvýšenou intenzitou klimatických poruch, růstem a postupem pouští a vyčerpáváním všech zdrojů, nutných pro udržitelný život veškeré flóry a fauny (včetně člověka), varuje intelektuální elitu lidstva před perspektivou úpadku a zániku vyšších forem života na Zemi. Elita, občanská i vědecká, burcuje světovou veřejnost k aktivitě, která by spontánní katastrofický vývoj zastavila a nastolila takový světový řád, který by stabilizoval stav na planetě a zabezpečil na ní trvale udržitelný, mnohotvárný a kvalitní život. Dnes trvají spory o tom, jestli takový vývoj planetě hrozí, nebo jestli to není jen další z apokalyptických bludů, jakých se v historii objevilo již mnoho a které se nenaplnily. Vzdor těmto pochybnostem přistoupilo lidstvo na nejvyšší mezinárodní úrovni k akcím, které by měly vést k nastolení stavu udržitelného a pozitivního vývoje lidstva a přírody. A společným úsilím jsou hledány cesty, jak toho dosáhnout.

V této souvislosti bych chtěl připomenout jeden téměř zapomenutý projekt všeobecné nápravy světa, který je zasvěceným znám jako Protokoly siónských mudrců.

V roce 1897 byla na Světovém židovském kongresu v Basileji založena Světová sionistická organizace, usilující o obnovu židovského státu v Palestině. Sionismus se rychle šířil zvlášť ve východní Evropě, kde Židů žilo nejvíce a byli většinou chudí, neplnoprávní, vyloučení z většinové společnosti, vystaveni neustálému útisku a opakovaným krutým pogromům.

Příčiny společenského postavení většiny Židů nacházeli jejich ideologové ve zkaženosti světa a hledali možnost a způsob jeho nápravy. Vycházeli ze zkušenosti, že zlo se nevzdá své vlády dobrovolně. Není proto divu, že jejich řešení směřovala ke změně revoluční, která by násilně změnila dosud vládnoucí společenské řády, svrhla vládu privilegovaných tříd a národů a nastolila vládu nové elity. Tou by měla být elita „mudrců“ Bohem vyvoleného plemene Izraelitů. Všechny, světu tehdy vládnoucí, elity západních imperialistických zemí sledovaly sionistické hnutí s nedůvěrou, anebo přemýšlely o způsobu, jak je využít pro své světovládné ambice.

O závěrech jednání bazilejského kongresu sionistů byly údajně vypracovány tajné písemné záznamy, které jsou známé jako Protokoly ze shromáždění siónských mudrců. Jejich francouzský překlad prý získal šéf carské zahraniční špionáže Rašovský. V roce 1906 byl pořízen jejich anglický překlad a uložen v britském muzeu. Ve 20. létech dvacátého století pak byly veřejně publikovány a šířeny v celém světě. V ČSR v  r.1927, vydavatelstvím
F. Komrska.

Takto publikované Protokoly tvrdě odsuzují liberální kapitalismus a parlamentní demokracii, jako formu světovlády Nežidů–Gojů, jinými slovy křesťanské velkoburžoasie.
A navrhují vytvoření nového světového řádu, světové osvícené monarchie Izraelitů a nežidovské elity Masonů- zednářů, schopné se podílet na budoucí světovládě.

Protože Protokoly vyvolaly po publikaci celosvětovou vlnu antisemitismu, prohlásilo je světové sionistické hnutí za podvrh carské tajné policie–ochranky, kterým chtěla ospravedlnil protižidovské represe a pogromy v Rusku, páchané čornoj sotní ruských pravoslavných nacionalistů.  

Dodnes nebyla jednoznačně prokázána ani pravost, ani nepravost tohoto textu. Z historických souvislostí lze jen usuzovat, že základ zveřejněných Protokolů může být autentický. Jejich kritika tehdejších politických a ekonomických poměrů byla oprávněná a představa jejich nápravy odpovídala sociálnímu postavení většiny Židů v Evropě. Jsou v nich myšlenky světové sociální revoluce, ke které se přikláněla část židovská inteligence a chudé vrstvy. Ruská carská vláda zpočátku považovala ruské marxisty za židovskou organizaci a řada vůdčích bolševiků byli Židé (Trockij, Sverdlov, Kaganovič atd.). I stát Izrael ve velké míře spoluzakládali židovští socialisté a vytvářeli soustavu komun, tzv. kibuců.

Když čteme Protokoly, zjistíme, že autoři vycházeli z idejí spravedlivého národního státu, jak je formuloval již Aristotélés ve své Politice. Ten za nejlepší formu vlády považoval monarchii, v čele s moudrým, národem vyvoleným vládcem, který musí být zcela bezúhonný a když se zpronevěří, národem také odstranitelný.

Protokoly také vycházejí z názoru, že početní většinu lidí tvoří dav, ovládaný živočišnými emocemi, který si není schopen rozumně vládnout. A z názoru, že lidé nejsou přirozeně mravní a altruističtí, ale že jsou nemravní a sobečtí. Že rozumná vláda a vladař musí s těmito vlastnostmi počítat a podle toho volit svojí politiku. Protokoly tvrdě kritizují a zavrhují liberální kapitalismus, který jen bezohledně sleduje individuální zisk, lichvářsky vydírá lid i stát a žije na jejich účet. S těmito myšlenkami může i dnešní sociální reformátor souhlasit. Principiální vadou Protokolů však je, že osahují ideu Židů jako Bohem vyvoleného národa, určeného k vládě nad světem. Může to být daň dvoutisícileté obraně Židovstva proti diskriminaci v diaspoře, které v ní přežilo fyzicky i kulturně jen lpěním na svém náboženství a kulturní tradici. Podobně jako vzdorovali Poláci útisku pravoslavného Ruska a luteránského Pruska lpěním na svém katolickém náboženství. Pod i neuvědomělým vlivem této tradice uvažují a jednají i moderní Židé, často nábožensky vlažní (aškenázové) i židovští ateisté.

Odmyslíme-li si v nich obsaženou představu židovské světovlády, jsou Protokoly návodem k revoluční změně světového řádu na konci devatenáctého století, řádu imperialistické fáze „liberálního“ kapitalismu.

Je pravděpodobné, že ze sionistického kongresu skutečně vzešel spis, který kriticky hodnotil tehdejší stav světa a nastínil představy o možnosti jeho nápravy. Tento návod nutně musel být „trnem v oku“ všem mocným tehdejšího světa, vládcům všech národů a všech náboženství, protože ohrožoval jejich světovládu. Proto všichni svorně, bohatí Židé i bohatí antisemité, dodnes prohlašují Protokoly za podvrh, šířící totalitní ideologii, kterou se snaží všemi silami zdiskreditovat a umlčet. Snad to na počátku opravdu byla carská tajná policie, která se možného původního autentického spisu zmocnila a „přepracovala“ jej do jí publikovaných Protokolů, aby mohla sionistické hnutí v zárodku zdiskreditovat. Po očištění Protokolů od rasistických předsudků, které tam carská ochranka mohla účelově implantovat a které reflektovaly situaci v době jejich vzniku (krymská válka a úpadek turecké moci, prusko-rakouská válka, prusko-francouzská válka, boj o kolonie a v koloniích atd.), jsou i dnes základní myšlenky Protokolů živé a nepřehlédnutelné při hledání východisek ze stavu světa dnešního.

25. března 2010

Pro blog.idnes