Kdo vaří, nezlobí

Lid, plebs, poddaní, luza, dav (zkráceně LPPLD) jsou živly věčně nespokojené se svými pány a se svým osudem, vždy neposlušné a ochotné se bouřit proti nim a jejich „řádu“, rabovat a pustošit jejich majetky. To platí od nepaměti a vládci, také od nepaměti, pokud chtějí mít klid a svojí vládu si zachovat, se musí vždy snažit tyto živly nakrmit a když jsou syté, nabídnout jim nějakou kratochvíli. I mocní císařové světovládného Říma se obávali svého poplus Romanus a uplatňovali proto politiku panem et circenses, neboli chléb a hry.

Dnes jsme o dva tisíce let dále a prostředky našich vládců jsou bohatší a sofistikovanější. „Chléb“ v našich euro-amerických demokraciích není již problémem, ale o to více se musí vládcové starat o „hry“. O „hry“ v obecnějším pojetí. Je to nabídka nadbytečného konzumu všech statků a služeb, které postindustriální společnost produkuje. Je to spektakulární zábava, sport pasivní i aktivní, prostředky k uspokojování chtíčů duševních i tělesných. „Drogy“ psychické, fyzické i drogy chemické.

Jedním z nejefektivnějších prostředků masového působení na dav je bezesporu televize. Dnes hlavní zbraň šesté velmoci –  masových medií. Privátní televize celého světa nepřetržitě „krmí“ LPPLD nepravdivou, barevnou a přeslazenou programovou melanží, provokující a uspokojující jeho primitivní chtíče. To je v dnešním světě falešného liberalismu a svobodného trhu jejich právem a na straně dobrovolných konzumentů jejich svobodnou volbou. Méně omluvitelné je to však u televize veřejnoprávní. Ta má být bezplatnou veřejnou službou občanům (podobně jako státní správa, veřejné školství, policie, záchranná služba atd.), kterou si občané zřídili proto, aby je pravdivě úplně informovala, přinášela jim kvalifikované poučení a vzdělání a poskytovala jim kultivovanou zábavu na celém území státu. Bohužel, veřejnoprávní televize se proti svému poslání prohřešuje, podléhá komercionalizaci a upadá na úroveň televizí privátních. Vinu na tom nenese jen její vedení a dohlížející Rada, ale zejména naší zákonodárci, kteří stále krátí její financování z rozpočtu a do komercionalizace je nutí. Jedině správným řešením by bylo zrušení koncesionářských poplatků a plné financování celostátní veřejnoprávní televize (i rozhlasu) ze státního rozpočtu. Jako koncesionáře mne veřejnoprávní televize pobuřuje tím, že mne neustále obtěžuje reklamními šoty, které jsem si u ní neobjednal a za které nechci platit. Konkrétně mi například vadí, že se podílí na vymývání mozků veřejnosti záplavou „kuchařských“ pořadů. Dal jsem si tu práci a prošel jsem televizní program v týdnu od 23. do 29.10. Napočítal jsem 19 takových pořadů na kanálech ČT1, ČT2, NOVA, PRIMA a Barrandov pod názvy: Kuchařská pohotovost, Babicovy dobroty, S Italem v kuchyni, Kluci v akci, Co bude dnes k večeři, Pod pokličkou, Tescoma s chutí, Party s kuchařem, Prostřeno, Kuchařská pohotovost. Kromě toho bývají kuchařské vložky ještě i v ranních nebo nočních pořadech jako Dobré ráno v ČT1 nebo Snídaně s NOVOU.

Nezdá se Vám též, že naše televizní kanály se snaží vymývat naše (potenciálně) rebelantské mozky podle hesla panem et circenses?

24.10.2010