Kalousek se již nesnaží maskovat cynickou aroganci nové aristokracie

Čím dále od „vítězných“ voleb, tím méně se bývalý „křesťan“ Kalousek snaží maskovat svojí cynickou aroganci vůči chudým a handicapovaným. Jak zkušení politologové předpokládali, je skutečným hegemonem ve vládě protilidové „panské koalice“ a ostatní koaliční lídři, včetně premiéra Nečase, tancují podle jeho choreografie.

Slavná rozpočtová odpovědnost vlády premiéra Nečase (prý upřímně praktikujícího křesťana) spočívá v krácení příjmů většiny občanů tohoto státu a v nedotknutelnosti příjmů úzké panské vrstvy finanční aristokracie. Kalousek si po svém vykládá vůdčí heslo francouzské revoluční buržoasie „Rovnost, volnost, bratrství“. Rovnost v daňových odvodech státu, volnost všech nepoctivých praktik v kšeftování a bratrství jen zdola nahoru, shora dolů nikoli.

Rozpočtovou mizérii, kterou Kalousek a jeho kumpáni z vládnoucí koalice v rozpočtu tvrdě řeší škrtáním sociálních výdajů, daňových úlev a zvyšováním nepřímých daní (které citelně postihuje jen ty nejchudší) prohloubily škody, způsobené letošními bleskovými povodněmi. Předešlé vlády řešily financování škod vydáváním dlouhodobých státních dluhopisů. Samozřejmě, že na účet dalšího zadlužování státu do budoucna.

Pan Kalousek proto vymyslel geniální řešení. Jak jinak, než opět na úkor chudší většiny národa. Začal hlásat úctyhodnou a křesťanskou ideu „bratrství“. Že prý každý výdělečně činný občan by měl napříště platit „rovnou“ daň 100 Kč měsíčně do nového Povodňového fondu, ze kterého by v budoucnu měly být povodňové škody hrazeny. Že prý to není žádná citelná zátěž daňového plátce, protože to znamená, odříci si měsíčně pouhé dvě krabičky cigaret. Do srozumitelné češtiny přeloženo, poslední, mizerně placená zaměstnankyně řetězce TESCO, nekuřačka, která má mzdu 9000 Kč měsíčně, nezaměstnaného manžela a dvě děti, by solidárně odevzdala stejných 100 Kč jako miliardář Bakala. A musela by odložit nákup bot pro svého školáka, kterému by se zhýčkaní spolužáci z majetnějších rodin dále vysmívali jako sockovi, který nemá na značkové oblečení i jinak ho proto šikanovali.

Smutné je také to, že i Radek John z Věcí veřejných, který za místo ve vládě rychle zapomněl na předvolební požadavek Věcí veřejných – progresivní daň z příjmu fyzických osob a na jiná předvolební hesla, a při projednávání vládního prohlášení ve sněmovně se v aroganci vystupování minimálně vyrovnal svým kolegům Nečasovi a Kalouskovi. Na Kalouskovu argumentaci povodňové daně přistoupil a podpořil ji ještě argumentací svojí, že „suší musí pomoci mokrým“. To je myšlenka sice správná, protože znamená mezilidskou solidaritu, ale jen pokud podíl plátců nové daně nebude jednotný, ale bude se odvozovat z výše jejich příjmů. Například polovinou procenta (dle standardního daňového přiznání), což by v sumě znamenalo stejný příjem Fondu, ale nikoli další útok na životní úroveň těch oprávněně sociálně nejpotřebnějších.

13. srpna 2010