Čechové objevili Ameriku!

Na začátku 90. let jsem byl předsedou dozorčí rady Svazu průmyslu ČR. Současně jsem byl technický ředitelem a členem představenstva společnosti ČKD Praha a.s., kde jsem řídil transformaci bývalých závodů ČKD na akciové společnosti a připravoval je pro 2. vlnu kuponové privatizace. Po privatizaci ČKD Praha v první vlně, se v druhé vlně vytvářel ČKD PRAHA Holding, a.s.  s dceřinými a.s., bývalými jednotlivými závody ČKD.

V obou činnostech, jako vedoucí funkcionář SPČR i jako ředitel ČKD, jsem se kriticky zapojoval i do přípravy prvního Obchodního zákoníku. Již tehdy bylo zřejmé, že ve většině podniků se ve vedení udrželi „pohrobci“ minulého režimu, kteří se snaží udržet si v nich moc a hospodařit v nich do vlastních kapes. Vytýkal jsem Obchodnímu zákoníku jeho obsahovou a právní chudobu, což umožňovalo manažerům pletichy, které až později byly pojmenovány jako „tunelování. Pokazoval jsem zejména na německý zákon o akciových společnostech, Aktiengesellschaftgestz, který měl mnohonásobný rozsah a byl do detailu právně propracovaný. Marně. Tomáš Ježek tehdy říkal, že se „musí zhasnout světlo“, aby se český kapitalismus mohl vybudovat co nejrychleji.

17.9.1992, kdy ještě Hospodářské noviny mé názory publikovaly, my vyšel velký článek pod názvem: Změnit řízení akciových společností. Tam jsem vysvětloval, jak fungují akciové společnosti v USA a SRN, jak jsou kontrolovány svými akcionáři a co to je Corporate Governance. Měl vyburcovat zákonodárce a vlastníky k tomu, aby zastavili rozkrádání a faktickou likvidaci dosud fungujících podniků. Vyvolal sice ohlas u odborníků, ale s vládou pana Klause a se sněmovnou ovládanou ODS nepohnul.

Po privatizaci ČKD skupinou tunelářů Maroušek-Horák-Formánek, jsem byl z ČKD PRAHA jako nepohodlný šťoural ihned vyhozen. Od roku 1995 jsem zastával v ČEZ, a.s. funkci vedoucího Správy kapitálových účastí. Tam jsem měl možnost prosadit do jejich řízení a kontroly správnou praxi Corporate Governace, zejména kontrolu managementu dceřiných společnosti majoritním akcionářem (nebo společníkem v  s.r.o.). Mimo jiné i rozhodování vlastníka o odměnách jejich managementu. Vypracoval jsem obecně platný vzorec pro výpočet základních odměn manažerů v závislosti na velikosti podniku. Přestože nechci čtenáře zatěžovat matematikou uvedu, že měl tvar:

Odměna = K + p . log log (T + A)  v Kč

T + A =  roční tržby + aktiva v mil. Kč

K        =  všem společná konstantní složka podle zastávané funkce

p         =  koeficient velikostní složky

Tento vzorec se používal i po mém odchodu z ČEZ.

Své zkušenosti z řízení společností jsem zpracoval též ve své knize Management v Česku – iluze a realita, která vyšla v r. 2007 v nakladatelství Profess Consulting.

Nyní přinesly 29. března 2010 Hospodářské noviny na titulní stránce senzační zprávu, že poradenská firma bývalého šéfa mladoboleslavské ŠKODY pana Kulhánka učinila převratný objev: Šéfové státních firem si už nabudou schvalovat platy  !!!  Já však musím dodat, že to je objev jen poloviční. Protože tento princip musí platit nejen pro státní podniky a akciovky, ale musí platit vždy! Nedaří se to vždy ani v USA, kde se také mnohde vymkl výkonný management z kontroly akcionářů – Board of Directors (dozorčí rady) a vedlo to značné míry i k dnešní světové ekonomické krizi.

Další objev učinili čeští podnikatelé, kteří mají recept na záchranu Česka před bankrotem. O tom referují HN na str. 10 v Názorech. Názor mají jednoduchý: Chudina vyjedla státní pokladnu, tak ať ji zase naplní z ušetřených krejcárků. Ať jí suchý chléb a pije vodu a my, přičinliví a obětaví podnikatelé si budeme užívat plodů své poctivé práce v milionářských a miliardářských rájích, na golfových a pólových hřištích, v kasinech, exklusivních restauracích a nóbl veřejných domech. Jak si užívat nám poradí televize NOVA, PRIMA atd. Například pan podnikatel a bývalý ministr Řebíček si pospíšil koupit exklusivní být v Dubaji.

Páni podnikatelé ale neříkají, že nejvíce rozpočtových peněz pohltily výdaje na veřejné investice a služby, které nebyly buď vůbec potřebné, nebo byly vysoce předražené. Že to jsou právě oni, kteří korumpují politiky a státní správu, aby jim takové investice a služby zadávali. Možná, že to není právě těch deset autorů výzvy, ale je to jejich branže. Nechci sahat do svědomí třeba panu Kučerovi z UNICORNU, jestli také nemá nepřiměřený zisk z podobných zakázek. Víme, jak to chodí, z aféry kolem Open Card pražského magistrátu.

Kdo se chce dozvědět pravdu, jak se „poctivě“ dělají veliké peníze, nemusí věřit mě. Mohu doporučit všem, aby se v televizi nedívali jen na stupidní seriály, fotbal, hokej a vaření, ale aby se občas podívali na televizní kanál Z1, který přináší velmi profesionální a pravdivé pořady ze světa byznysu a financí.

Také není pravda, že ubozí podnikatelé ručí za své rizikové projekty celý svým majetkem. Vždyť už v názvu s.r.o. je jasně řečeno, že jde o společnost s ručením omezeným. A a.s. ručí jen do výše svého majetku. Akcionáři (= majitelé) osobním majetkem neručí!

A nakonec něco o zelených zachráncích přírody. O víkendu vyprovokovali spektakulární akci vypínání osvětlení. Tím prý bojují proti emisím CO2. Kdyby skutečně chtěli bojovat s tímto skleníkovým plynem, museli by bojovat za maximální rozvoj atomových zdrojů, které ho vůbec neprodukují. Před těmi nás straší jaderným odpadem a havárií v Černobýlu. V žoldu světového petrolejářsko-automobilového komplexu brzdí vývoj 4. generace reaktorů, pro které by byl dostatek paliva na stovky let, které mají minimální jaderné odpady a které mohou současně produkovat elektřinu a teplu a také vyrábět přímou termolýzou plyn vodík, který by mohl zcela nahradit ropné pohonné hmoty a sloužit i ke skladování přebytečné elektrické energie.

30. března 2010