Fridrich A. Hayek – OSUDNÁ DOMÝŠLIVOST

Omyly socialismu

(S Hayekem, ale kriticky)

Úvod

Je socialismus omylem?

Hayek obhajuje kapitalismus (on jej tak ale nenazývá) nejlepší rozšířený řád lidské spolupráce. Vyvinul se historicky z mravních praktik. Základem tohoto řádu je egoismus.

Je nepopiratelným příslušníkem Rakouské školy ekonomie.

Hayek je spíše filosofem než ekonomem. Uvědomuje si realitu komplexně, ale jeho omezení apologeti ho vulgarizují, tj. zjednodušeně a dogmaticky se drží nutně zjednodušených vývodů..

Z.T.:  V averzi ke státu ale neuvádí, že chamtivost kapitalistů musí být regulována

Kap. 1

Mezi instinktem a rozumem.

Zastává evoluční etiku: >> Morální tradice předčí naše racionální schopnosti <<.

Z.T.:  To si trochu protiřečí, protože racionální myšlení se rozvíjí na zkušenosti, jinak by bylo neracionální (to je dialektická dvojice).

Uznává (já také) současnost dědičnosti genetické a kulturní(tradice).

Tvrdí, že máme 2 morálky:

  • mikro (v rodině a rodu: altruismus, solidarita)
  • makro (vůči všem ostatním: egoismus)

Na str. 25, 26 připouští, že spontánně nově vznikající morální pravidla mohou být škodlivá.

Myšlení není strůjcem, ale produktem – hle čirý materialismus!

Evoluce postupuje v čase – instinkt (geneticky) > zvyk (nápodobou) > rozum (abstrakce).

Z.T.:  Ale podceňuje zpětnou vazbu mezi (primární) realitou a (sekundárním) myšlením, které nesporně zpětně ovlivňuje evoluci reality.

Na str. 29 říká, že: Mechanismus kulturní evoluce není darwinovský. Říká, že kulturní evoluce je lamarckovská, nikoli genetická.

Z.T.:  To je zřejmě jen problém chápání darwinismu. Chtěl říci, že kulturní hodnoty se nepřenášejí geneticky (fylogenesí), což je pravda. Ale i v kulturní dědičnosti se uplatňuje darwinistický přirozený výběr. Komunity s lepšími tradicemi mají komparativní výhody, kterými se reprodukují lépe než ostatní.

Kap. 2

Původ svobody, vlastnictví a spravedlnosti

Podle Hayeka je rovnítko mezi civilizací a odděleným (soukromým) vlastnictvím.

Z.T.:  S tím nelze univerzálně souhlasit. Marx přesněji uvádí, že vítězí společenský řád 
s vyšší produktivitou. V určitém období starověku bylo „státní“ vlastnictví orientálních despociích řádem nejproduktivnějším. 

Kap. 4

Revolta instinktu a rozumu

Hayek odmítá racionalismus vědců a intelektuálů. Aristotelovskou a křesťanskou „rozumovou“ etiku. Podle něho je etika = suma zkušeností.  Intelektuálové jsou u něho „obchodníky s použitými myšlenkami“.

Hayek obhajuje (proti Einsteinově výrobě pro užitek) výrobu pro zisk.

Z.T.:  Pro zisk, ale s internalizací všech externalit.

Str. 71 „Osvobození“ a řád. H. je proti anarchii (Rothbardovské), jelikož poškozuje svobodu ostatních.

Kap. 5

Osudná domýšlivost

Tradiční morálka  =  (rozšířený řád) kapitalismus (Morálka Marxe, Keynese, Einsteina, křesťanů je prý neracionální a tudíž nemorální). A. Comte chtěl vymyslet racionální morální kodex. Hayek si uvědomuje nutnost dalšího zdokonalování instituce soukromého vlastnictví (regulaci individuální svévole).

Hayek nedialekticky znevažuje schopnosti vědeckého poznání a dovolává se Poppera.

Z.T.: Souhlasím s von Miesesem, že společenské a humanitní vědy jsou jiné, než přírodní. Dokazují se historií, zkušeností, velkou pravděpodobností, nikoli experimentem. Fyzika je „jednoduchá“ věda, společenský pohyb je náhodný a složitý.

Str. 77 – H. opakuje, že soukromé vlastnictví zajišťuje vždy nejvyšší produktivitu.

Z.T.: Mýlí se, když tvrdí, že existuje vrozená (geneticky) morálka = instinkty: solidarita, altruismus, skupinové rozhodování a zvyková (naučená) morálka rozšířeného řádu: soukromé vlastnictví, poctivost, šetrnost. To odporuje jeho vlastnímu názoru z Kap. 1.

Na str. 79 zcela popírá možnost racionálního rozhodování. Individuum ale musí jednat i když nemá 100% jistotu výsledku. Ale musí vycházet z racionálních očekávání. Skutečnost však může být jiná, mělo smůlu!

Hayek: Spravedlnost, co to je? Spravedlnost není a nemůže být (!!!) Protože individua nemohou nikdy mít stejné podmínky.

Z.T.: Str. 83 – Hayek odmítá možnost racionálního plánování. Proč je však ekonomem?  Spokojí se být jen historikem ekonomie nebo chce najít návody, jak optimalizovat rozšířený řád? Protiřečí si!  Třeba Thacherová změnila cíleně zákony a exekutivu tak, aby ukončila „socialistickou“ stagnaci a nastartovala tržní dynamiku! To nebyl racionální plán?

Na str. 85 majetkovou nerovnost brání proti nařčení ze sobectví, ale vykládá ji přirozený základ Hayekova rozšířeného řádu. Jako instituci, přinášející ve vyšším řádu užitek všem.

Z.T.: Ovšem tento užitek je nepřirozeně příliš nerovný. Podle marginalistické ekonomie je podíl kapitálu oprávněný, ale nepřiznává se, že kapitál byl většinou akumulován zločinným nebo nemorálním (i podle rozšířeného řádu) způsobem. Nejčerstvějším příkladem je „privatizace“ (spíše rozkradení) většiny národního bohatství (v socialistickém vlastnictví) ve všech postkomunistických státech. Nadstandardní zisk kapitalistů musí být (v zájmu fungování Hayekova rozšířeného řádu) částečně odčerpán pro veřejné účely.

Hayek říká na str. 91 – Uspořádávání neznámého: >> Fakticky jsme totiž schopni navodit uspořádání neznámého pouze tím, že je přimějeme, aby se uspořádalo samo. <<

Kap. 6

Tajuplný svět obchodu a peněz

Z.T.: Obchod dává průchod uplatnění komparativních výhod (Ricardo) a snižuje vzácnost komodit. Fungování trhu narušuje zvyšování vzácnosti monopolem a spekulativním skupováním komodit.

Str. 108. Hayek zcela odmítá makroekonomii a matematické metody v ekonomii.

Požaduje zrušení státního monopolu emise peněz.

Kap. 7

Náš zkomolený jazyk

Na str. 119 zcela odmítá pojmy společnost (= stát), společenský a považuje je za pouhou frázi. Varuje před falešnými liberály, což jsou skrytí socialisté.

Z.T.: Při dnešní nutné společensky nutné dělbě práce (kterou H. jinde chválí) jen společnost kooperujících jedinců může garantovat existenci každého z nich.

Hayek zde uvádí plejádu uznávaných představitelů společenských věd, kteří pojmy společnost a společenský považují za oprávněné, ale přesto si myslí, že jen on má pravdu.

Z.T.:  Trochu troufalé a neskromné, ne?

Str. 128 – odmítá požadavek sociální spravedlnosti.

Z.T.: Zbytečně. Spravedlnost jakoukoli odmítl již v Kap. 5.

Na str. 130 uznává rozdělení lidstva na dvě nepřátelské skupiny.

Z.T.: Jeho apologeti popírají existenci antagonistických (společenských) tříd.

Kap. 8

Populační růst

Anti-Malthus. Na str. 136 tvrdí: >> V dohledné době rozhodně žádné nebezpečí, že populace světa jako celek přeroste surovinové zdroje, nehrozí a vše nasvědčuje tomu, že inherentní síly takový proces zastaví dlouho před tím, než by mohl nastat. <<

Z.T.: To nese pečeť doby, kdy to H. psal, rok 1988. Inherentní síly by se uplatnily zřejmě pozdě a Haškovi dnešní stoupenci se dnes spojují se „Zelenými“ v ekologických aktivitách.

Hajek zde odmítá ideu Boha.

Kap. 9

Náboženství

Hayek říká, že se zachovala jen taková náboženství, která podporují rodinu a soukromé vlastnictví. Náboženství prý podporovalo zvyklosti.

Z.T.: Opak je pravdou. Náboženství je kodifikace zvyklostí, podepřená hrozbou boží vůle a  trestu.

Marx.

Největším přínosem je jeho filosofie – světový názor. Je to materialismus a dialektika, zbavené všech iluzí.

Největší chybou je to, že se zpronevěřil vlastní dialektice a aplikoval zákony, platné v přírodních vědách, na společenský pohyb. To se týká zejména jen násilného řešení třídního antagonismu buržoazie (kapitálu) a proletariátu (práce) a „racionální“ konstrukce „vědeckého“ komunismu.

Platí názor von Miesese, že analyzovat můžeme jen historii. O budoucnosti nevíme nic.

Dodatek

Odcizení, ztroskotanci a nároky příživníků

2. Hayek říká:  >> Pouhá existence nedává nikomu právo či morální nárok vůči jinému. <<

Příklad: Eskymáci.

Z.T.: Naše idiotská „humanita“ a zveličování ceny člověka a života. Čirá intelektuálština Havlova a pod. typu. (péče o narkomany, bezdomovce, debily, flákače, úchylky všeho druhu).

28.2.2005