Típni tu cigaretu, soudruhu

Pod tímto titulkem vstoupil do polemiky o zákazu kouření na veřejných místech článkem v měsíčníku TERRA LIBERA (srpen 2005), vydávaném pražským Liberálním institutem, mladičky horlivý liberál Jiří Schwarz jr.

Jako většina naších organizovaných a profesionalizovaných liberálů vidí svět bohužel pouze přes brýle trivializovaných ekonomických cílů. K tomu snáší statistická čísla a argumenty,  aby dokázal, že podpora a šíření narkomanie – kouření tabáku – je vlastně pro národní hospodářství ekonomicky prospěšná a že vláda by měla (cituji) „rozjet masovou prokuřáckou kampaň“. Přímo morbidní je jeho úvaha, že kuřáci se dožívají kratšího věku a že vůbec ekonomicky nejvhodnější by bylo, kdyby všichni lidé umírali ihned po dosažení nároku na důchod, čímž by se ušetřily vysoké výdaje na jejich důchody.

Pisatel je také důsledným zastáncem práva každého lidského jedince na to, aby se choval podle svých tužeb. Každý prý je schopen se svobodně a racionálně rozhodnout, jak nakládat se svým osudem. Když dá přednost drogám před zdravím a dlouhověkostí je to jeho svobodná volba. Kdybychom prý nepřipustili, že každý jedinec je schopen se chovat uvědoměle a racionálně, popřeli bychom tím princip demokracie, že moudří voliči si svobodně volí politický systém a efektivní vládu. To je předpoklad opravdu pro zasmání. Kdyby pan Schwarz jr. četl, a pozorně, nejvýznamnějšího hlasatele moderního liberalismu Ludwiga von Miesese (Liberalismus 1927), dočetl by se v kap. 9. Kritika teorie násilí, že „lid je sumou ignorantů, sobců a darebáků“  a nikoli sumou racionálně myslících a politicky uvědomělých jedinců.  Podle Miesese stojí moderní společnost na dělbě práce, kdy vždy nějaká menšina zabezpečuje specializované služby pro celou společnost. Konkrétně vláda je taková specializovaná skupina, která má být schopná zabezpečit nejlepší vládu, jako službu pro všechny a nedokáže-li to, musí mít občané-zákazníci možnost si vybrat svobodně jiného dodavatele této služby.

Kromě toho opomíjí p. Schwarz jr., že narkomanií nejohroženější skupinou je mládež. Tzn. jedinci duševně nezralí, kteří jistě nejsou schopni se racionálně a svobodně rozhodovat o své budoucnosti a životním osudu. Ludwig von Mieses i F.A von Hayek se nikdy neomezovali jen na krátkozraké nadřazování ekonomické efektivnosti společenských procesů, ale vždy vycházeli i z filosofického hodnocení historického vývoje civilizované lidské společnosti. Vysvětlují liberalismus jako učení o optimálním uspořádání mezilidských vztahů, o tzv. spontánním řádu lidských činností, který jediný je schopen zajistit pro celou lidskou populaci nejvyšší společný blahobyt v daných mezích přírodních zdrojů a za dosaženého stavu vědeckého poznání. Součástí takového řádu je i všeobecně přijímaná morálka, která požaduje, aby společnost chránila zdraví a životy svých příslušníků, chránila a vychovávala mládež a pečovala o handicapované, i když to zdánlivě nepřináší bezprostřední ekonomické efekty.

A podle jiné definice jsou zákony jen minimem morálky. Tudíž i dobrý zákon o omezování drogové závislosti je potřebný a oprávněný i z hlediska domyšleného a důsledného liberalismu.

2.10.2005