Zneužívaná mládež

Mládež všech dob se vždy bouřila proti svým otcům. Jak doslovně ve vlastní rodině, tak obecněji proti existujícímu stylu života a politickému režimu. To je fakt, který je nutno vzít na vědomí a smířit se s ním.

Tento spor mladých se starými má příčiny na obou stranách. Starší generace drží ve svých rukou majetky, hospodářskou a politickou moc a má zájem tento stav zachovat. Neohrožovat jej nějakými experimenty, který by jej mohly narušovat nebo, nedejte bohové, revolučně zcela změnit. Na druhé straně mládež postrádá zkušenosti starších generací, vybíjí svojí mladistvou vitalitu v popíráni jejich životního stylu a mravů a nekritickým přijímáním zdánlivě moderních, vitálních, jedině pravdivých a převratných idejí.

A tento fakt byl znám politikům v minulosti a je i dnes. A ti nikdy neváhají tyto přirozené vlastnosti mládeže pro své politické cíle pragmaticky zneužívat. Nejdrastičtějšími příklady zneužití mohou být: nacionalismus mládeže všech válčících národů v I. světové válce; mladá inteligence, dělníci a rolníci v bolševickém SSSR nebo mládež  nacistického Německa.. Dnes je to zejména světový muslimský, nábožensky zdůvodňovaný terorismus.

Ale v této mé úvaze nejde o historické reminiscence, ani o problémy ve světě. Jde mi o varující výskyt tohoto jevu  u nás a dnes. Občas si čtu ve studentských novinách, vycházejících při našich vysokých školách. Mezi nimi jsou i studentské noviny AGORA,  vydávané tzv. Mladými konzervativci (Mladou pravicí) z Karlovy univerzity. Nezapřou svůj původ a jsou hlásnou troubou nekompromisních pravicových postojů ke všem vnitřním i mezinárodním otázkám a pravidelně obhajují politické postoje ODS a dnešního presidenta. Příklad článků z únorového čísla 2007: „Tlačíme politiky doprava“, „Jaká byla jižanská konfederace-Dixie?“, „Nad Evropským mezičasem“ Petra Fialy, které se nekompromisně staví za nejkonzervativnější postoje a za politiku ODS a presidenta, zvláště.proti(evropsko)unijní.

Jsou tu ale i pouliční politické akce mladé pravice. Konkrétně poslední demonstrace před úřadem vlády (cca 200 demonstrantů !), pod heslem Nechceme radar, chceme rakety, která požadovala urychlená mezivládní jednání o umístění protiraketových zařízení USA na našem území.

Jsem pamětníkem všech historických událostí v naší zemi od roku 1938 a mám dostatek zkušeností, abych mohl uvést dnešní paralely jevů a historických událostí, které byly pro naší zem neblahé až katastrofické. A chci naší mládež (i levicovou nebo fašizující, o kterých jsem zde zatím nemluvil) varovat před nekritickým přejímáním různých svůdných radikálních ideologií, které se jí zdají být progresivní, jedině správné nebo vlastenecké. A vyzvat ji ke kritické uvážlivosti a pokoře před zkušenostmi minulých generací, k četbě a studiu historie, která skutečně je učitelkou života – magistra vitae. Ať si připomene, jak se pobláznění mladí Němci dobrovolně hlásili na fronty I. světové války a jak jejich synové do poslední chvíle věrně obětovali životy za Vůdce. Jak naši mládežníci (včetně „pomýlených“ pozdějších disidentů Pelikána nebo Kohouta) dělali třídní a politické čistky na vysokých školách, jak „rozkulačovali“ zemědělce, jak požadovali tresty smrti pro „třídní nepřátele“. A jak dnes muslimští fanatici vraždí lidi bez výběru, jen z nenávisti a pro šíření strachu.

A ať se naši mladí zamyslí, jestli jejich dobře míněný radikalismus není vlastně nekritickým fanatismem, podobným všem těm výše zmíněným. Ať přijme tyto mé řádky jako varování zkušeného seniora a nikoli jako směšné blábolení senilního starce.

13. března 2007