Planeta psů ?

Televizní zpravodajství posledních dnů mělo dvě hlavní témata. Genocidu Osetinců v Gruzii a genocidu psů v Čechách. V Gruzii naše žurnalisty počet lidských obětí a okolnosti jejich vraždění ani příliš nezajímá. Raději připojují své pohoršené hlasy ke kritice protiakce ruské armády.

Pozoruhodně dojemná je starost útlocitných milovníků zvířat, když někde za vsí v Čechách je nalezena hromada mrtvých psů, které nikdo nepostrádá. Ihned byl zburcován a zapojen policejní aparát, aby věc vyšetřil a původce odhalil. Ukázalo se, že psy dala utratit sama jejich chovatelka, která se zprvu zatoulaných psů ujímala, ale posléze již nebyla schopna je uživit a postarat se o ně. Dohodla se proto s obecním místostarostou, že psy otráví a pak je předá do kafilérie. To poslední však z nějakých důvodů neudělal a mrtvé psy pohodil v polích. Tím se samozřejmě dopustil porušení zákona o nakládání s uhynulými zvířaty.

Tato psí aféra opět nadhodila do diskuse fenomén celonárodní posedlosti chovem zvířecích mazlíčků, především psů. Ti jsou chováni z mnoha důvodů. Zcela potřebný a záslužný je chov psů pro různé služby. Také opuštěným starým nebo handicapovaným lidem mohou být společníky v jejich osamění. Ale většina psů je držena z důvodů prestižních (že se to dnes „nosí“) nebo jako projev moci a prostředek zastrašování (bojová plemena). Také je zde silná skupina jejich útlocitných a romantických ochránců, kteří jsou ochotni rozdávat své, ale většinou veřejné peníze, na záchranu všech zatoulaných, prašivých, zmrzačených zvířat. Jednou z posledních je zpráva, že kdesi chytají zatoulané kočky a kastrují je, aby se omezilo jejich množení. Namísto toho, aby byly rovnou šetrně utraceny.

Všichni tito romantici (Marta Kubišová a spol.) jednají tak, jakoby se na zvířata vztahovala Listina práv a svobod lidí. Zvíře je v každém ohledu zvířetem a podle toho s ním člověk může nakládat. Proč romantikům nevadí každodenní porážky tisíců a milionů jatečních zvířat a lov ryb včetně kytovců a proč mají mít právě psi a kočky nějaká privilegia? Pokud se jejich majitel rozhodne je utratit, má na to právo, ale musí to učinit šetrným, zákonem dovoleným způsobem.

Romantickým ochráncům také nevadí, že psi téměř denně útočí na lidi a často je těžce a natrvalo tělesně i psychicky poškodí nebo dokonce usmrtí. Před několika dny opět proběhla zpráva, že se bojový pes prohrabal na sousedův pozemek a těžce zranil dítě, které si tam na zahradě hrálo. Tyto případy řeší policie i soudy laxně a nedůrazně a zákonodárci necítí potřebu situaci řešit. Držitelům všech nebezpečných zvířat by měly v těchto případech hrozit tvrdé tresty za veřejné ohrožení a zabití z nedbalosti a vysoké náhrady všech škod.

Nezanedbatelné je i obtěžování veřejnosti všemi ostatními důsledky držení psů. Je to znečisťování veřejných prostranství (včetně dětských hřišť), rušení klidu štěkotem psů, často nesnesitelným hromadným a v neposlední řadě psychická újma ze strachu z útoku.

„Milovníci“ psů tak ve mě vyvolali představu, že kdyby psi byli ještě trochu inteligentnější, mohla by lidská civilizace skončit jako v americkém filmu Planeta opic. Pouze s tím rozdílem, že by to byly Planeta psů. Proto můj nadpis článku.

28. srpna 2008