Paradoxní mitrománie

Udivuje mne, že dosud se nikdo (pokud vím) nezamyslel nad skutečností, že všechny známé civilizace, od prehistorických až po současné a bez ohledu na úroveň a místo výskytu kterékoli civilizace, mají jeden společný fenomén. Úsilí celé hierarchie nadřazených jednotlivců a skupin v každé komunitě, permanentně prezentovat svojí nadřazenost viditelným symbolem, kterým je vždy nádherná a drahocenná (v podmínkách příslušné civilizace) pokrývka hlavy.

Mám tím na mysli nejrůznější čelenky náčelníků a šamanů na nejnižších stupních civilizace; dnes dosud u nejprimitivnějších kmenů na Nové Guineji, Křováků a Pygmejů v afrických a Indiánů v jihoamerických deštných pralesích i archeologicky prokázaných podobných artefaktů u naších dávných předků v paleolitu a neolitu.

U vyšších, ať prehistorických nebo již i historických a archelogy prozkoumaných kultur Indie, Mezopotámie, Egypta, Polynésie, Střední a Jižní Ameriky, antického světa se všemi barbarskými národy, střední, jihovýchodní a dálněvýchodní Asie, jsou vzácné peří nebo lastury a podobné přírodní materiály doplňovány nebo nahrazovány drahokamy, ušlechtilými kovy, sklem, drahými textiliemi a podobnými vzácnými materiály.

Ale tento fenomén přetrvává i v naší době. V době koexistence vyspělé globální civilizace s přežívajícími civilizacemi zaostalých regionů, které se dosud podobají civilizacím předešlým. Nejde jen o příliš honosné uniformy dosud fungujících monarchů, ověšené nezaslouženými zlatými a briliantovými řády, ale i o směšně honosné odznaky postavení a moci všech uniformovaných vykonavatelů státní moci (u armády a policie, od generalisimů a maršálů až po posledního frajtra) a stejně směšné odznaky církevní hierarchie všech náboženství, od papeže a kardinálů a všemožných patriarchů, arci a jen-biskupů, knězů, rabínů, mulů, lámů a podobných profesí.

Podobnost těchto fenoménů ve všech kulturách by se snad mohla vysvětlovat vzájemným napodobováním a přejímáním tradic. Ale proti tomu mluví skutečnost, že kontinenty Ameriky a Austrálie i  ostrovy Oceánie byly od Eurasie téměř nepřekonatelně odděleny po desítky tisíc let a přesto i tam, stejně jako v Eurasii, jsou honosné čelenky a diadémy odznaky hierarchické nadřazenosti vladařů a potentátů, kněžské a úřednické hierarchie, nad poddaným obecným lidem.

Také je pravidlem, že čím je konkrétní civilizace zaostalejší a despotičtější, tím jsou tyto odznaky honosnější a rozměrnější. V těch nejchudších zemích Afriky, Asie nebo Latinské Ameriky jsou uniformy vojenské a policejní generality nejnádhernější, pokryté zlatými odznaky, distinkcemi, kokardami, lampasy a šňůrami. Knězi všech primitivních nebo přeživších středověkých náboženství jsou vyzdobeni podobně. A tento jev není omezen jen na rozvojové země. I generalita a důstojníci armád rozvinutých států, včetně USA, si potrpí na stejné symboly. Uniformy generálů, důstojníků a policistů v bývalém SSSR i v dnešním Rusku vynikají nad jiné obřími průměry brigadýrek. I naši uniformovaní policisté si potrpí na větší průměry brigadýrek a navíc na vyformování jejich dýnek do tvarů, jaké s oblibou používaly nacistické SS nebo dodnes vojáci a policie středo a jihoamerických diktátorských režimů.

Co je smyslem těchto symbolů nadřazenosti a moci?

Vyvolávat u obecného lidu pocity podřízenosti, poslušnosti a bázlivé úcty k těmto reprezentantům moci a nadvlády nad ním, jako bezprávnou nebo neplnoprávnou masou. To je účinné zejména u primitivních a zaostalých komunit a národů, ale jak je patrné, nemíjí se to očekávaným účinkem ani u tzv. vyspělých národů.

19.9.2005

(Na tento přípěvek navazuje v tomto archivu článek - Mundůry demokracii nesluší)